Gabriela Přikrylová

Co je to vědomá výchova?

Zajímali jste se někdy o vaše vzorce chování? Nebo třeba o vaše návyky ve stravování či vztahu ke sportu? Pokud ano, určitě jste slyšeli, že základ si neseme z dětství.

Výčet toho, co nám výchova ovlivňuje, by mohl být velice dlouhý. Ať jsem se kdy zajímala o jakoukoli oblast svého života, vždy bylo zmíněno, že podstatnou část chování v dané oblasti máme naučenou od svých rodičů. A právě s touto částí, která je v nás zakořeněná tak dlouho, se pracuje nejhůře. Nejhůře se zvědomuje a nejhůře se dané návyky mění.

Když mi to všechno došlo, vzpomínám, jak jsem se podívala na svoje dvě malé děti a pomyslela si: ,,Pfff, ty jo… Mám vůči nim obrovskou zodpovědnost. Obrovskou moc ovlivnit jejich životy. A obrovskou šanci zastavit předávání nefunkčních výchovných postupů, se kterými nesouhlasím. Mám moc nepustit tyto vzorce chování dál, k další generaci. Mám moc to změnit.“

A tak jsem se rozhodla vychovávat svoje děti vědomě. Vychovávat je s vědomím, že to, jak se chovám, ode mě nevědomky opisují. Moje reakce, moje slova, moje řešení náročných situací, můj přístup k ostatním lidem, můj vztah s manželem, moje strava, můj životní styl.

Vědomá výchova jde díky tomu ruku v ruce s respektující výchovou.

Protože když budete vědět vše, co je popsané výše, budete se k dítěti chovat agresivně? Budete na něj křičet? Budete mu vyhrožovat? Budete ho nerespektovat? Budete mu odpírat lásku, když nebude souhlasit s vašim názorem? Já tedy ne. Ne vědomě.

Tímto narážíme na nevědomou výchovu. Výchovu, která je postavena na naučených vzorcích chování, u kterých si až zpětně říkáme: ,,Proč jsem to sakra udělal/a? Proč jsem to řekl/a? Vždyť jsem to takto nechtěl/a. Vždyť jsem to tak nemyslel/a.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *